Zážitky z Londýna 3 – průvodkyně Zuzana

Takovou fotku má asi každý, kdo byl v Londýně...Dvakrát už jsem psal o naší výpravě na Paralympiádu za Jirkou Ježkem. Ty sportovní zážitky jsem zpracoval, dokud ještě sportovní duch Londýna byl čerstvý. Teď už britská metropole asi zase jede ve svých zapršených kolejích a ten, kdo chtěl, se z výsledků našinců vyradoval myslím do sytosti, a tak bych mohl vyprávět o něčem nadčasovějším.

Program naší výpravy byl rafinovaný – vrcholil hlavním závodem, kvůli kterému jsme přijeli, předcházelo seznámení se s olympijským parkem a úplně první den jsme se seznamovali s městem. Londýn je město krásné a místy rozkopané, starobylé a místy supermoderní, královské a místy lokajské… To všechno tvoří jakousi harmonii velkoměsta, která na mě osobně působila velkolepě a přitom mile, úctyhodně a přitom přívětivě. Určitě silně zapůsobí na každého hosta, ovšem my jsme měli to štěstí, že jsme tento zážitek měli znásobený. Za vším hledejme Zuzanu…

paní Zuzana.Pokud by se vám z následujících řádek zdálo, že někomu dělám reklamu, tak mi to vůbec nevadí. Jsou lidé, kteří si doporučení prostě zaslouží.

O Zuzaně jsme nevěděli nic víc, než že je to česká průvodkyně Londýnem a že je snad jediná na světě. (Mohl bych napsat jediná v Londýně, ale jediná na světě zní líp a je to taky pravda.) Někteří muži se těšili na nějakou pěknou studentku, která bude zdobit již tak pěkný pohled na tamní památky. Zmýlili se, ale rozhodně nebyli zklamaní. Naopak, Zuzana všemu dala úplně jiný rozměr.

Přijeli jsme do centra Londýna lodní městskou hromadnou dopravou (čtete dobře!), takzvaným Clipperem, a tam na nás Zuzana čekala. Rázná, společensky založená, lidem otevřená paní s charizmatem, které z ní bylo okamžitě cítit, a s hlasem, který nepřeslechnete a dlouho si ho budete pamatovat. Hned se zvesela představila a pozvala nás do autobusu a už t
o jelo (ten výraz se hodí v obou svých významech).

O pár kroků napřed s naším překladatelem.Nebudu vyprávět podrobnosti o tom, kudy jsme jeli autobusem, kde jsme vystoupili a šli pěšky a kde jsme zase pokračovali v autobusové prohlídce; chci se podělit o tu nadstavbu v osobě paní Zuzany.

Zuzana je člověk, který si svou skupinu umí uhlídat, zorganizovat a udržet si její pozornost. Je jako dobrá paní učitelka v tom nejlepším slova smyslu. Neváhá zahlaholit a dávat důrazné pokyny, když je nebezpečí, že by se někdo ztratil, neváhá zastavit dopravu, když hromadně vcházíte do vozovky (všichni s instinktivním pohledem doleva, v Británii vysoce nebezpečným…). Pragmaticky navrhne, že pokud chcete fotit, udělá se to organizovaně: „Vždycky, když se někde zastavíme, dám vám pět minut rozchod, abyste mohli fotit, případně vám ukážu, z kterého místa uděláte nejlepší fotky, pak se u mě sejdete a já vám řeknu, co jste fotili. Ušetříme tak čas čekáním na ty, kdo zrovna někde fotí, a všichni všechno uslyší. A nestůjte prosím vás za mnou, protože byste mě v tom dešti neslyšeli, a to nemám ráda.“

Obyčejná londýnská ulice.

S tím se nedá nesouhlasit. Energicky nám představovala „svoje“ město a ani chvilku nás nenudila. Měla stále co říct, uměla pobavit, uměla si udržet pozornost i těch nejospalejších účastníků zájezdu. „Hlavně bych nechtěla zažít, abyste mi tu usínali, to je pro průvodce ta nejhorší vizitka,“ říká sama.

Za 25 let svého pobytu v Londýně o něm stihla nasbírat víc informací, než mnohý jiný o svém malém městě za celý svůj život. Nadto je umí udržet v hlavě. A navíc je umí předat zábavnou formou. Zuzana věděla snad všechno.

Se zaujetím jsme poslouchali, koho představuje támhleta soška, proč ji tam kdo umístil a kdy ji kdo poničil, kdo bydlel v této budově, která byla nedávno celá rekonstruovaná, co stálo na tomto místě před lety a proč tu je teď trávník, jak bylo strašidelné chodit po tomto nábřeží před dvaceti lety a jak společensky to tu večer žije v současnosti, které firmy sídlí v tomto moderním paláci a od které doby, která známá osobnost ráda nakupuje v tomto obchodě a sedává v této restauraci… Zuzana ví o Londýně snad všechno. Totiž – o Londýně, jeho historii, životě v něm, jeho obyvatelích, jeho naturelu, jeho architektuře, jeho proměnách, jeho geniu loci…

U Westminster Abbey.Během povídání plynule přechází od historických poznatků k současné politické situaci, od situace na realitním trhu k středověkým obyčejům Londýňanů, od rozdílů v IT zázemí moderních budov ke způsobu výroby a podávání anglických piv, od starostí českých přistěhovalců ke starostem královské rodiny. Řekne vám, v kterém roce vznikl tenhle park a zároveň se omlouvá, že si špatně pamatuje data. Řekne vám, jak dlouho se hraje tahle hra v tomhle divadle a porovná provoz divadla v Londýně a v Praze. Řekne vám, co si koupit na sebe, abyste se ochránili před deštěm, a ještě poradí, kde to koupíte levně a kde luxusně. Řekne vám, kolik nemovitostí vlastní královna, kdo se o ně stará, kde jsou a kdo v nich bydlí.

A kdybyste si vymysleli tu nejbizarnější otázku, jsem přesvědčen, že Zuzana vám odpoví.

Z dalšího jejího vyprávění pak dostanete pocit, že do Londýna musíte jet ještě aspoň jednou a hned na několik dní. Abyste poznali víc, než co jste za ten den se Zuzanou stihli. A abyste třeba strávili jeden večer se Zuzanou jako průvodkyní „pub crawl“, což je jakási túra po londýnských restauracích – i tohle má tato angločeška pěkně vychytané.

V pozadí Londýnské oko v londýnské mlze.

Aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám, pošle s předstihem do následující hospody někoho, kdo zajistí, že bude kde sedět, a objedná pití. Pak tam svou výpravu přivede ve chvíli, kdy se pití právě nese. Za sebou nechává dalšího, který v té předchozí hospodě zajistí zaplacení útraty a výpravu pak dožene. Prostě žádné zbytečné prodlevy a k tomu gastronomický výklad k požívaným poživatinám… Tenhle zážitek bych si jednou taky rád dopřál!

A jestli jsem vás nenudil, rád se podělím o nějaké další zážitky. Už teď mě napadá, že bych mohl napsat poznámku k britským gastronomickým obyčejům… Tak příště?Tak vidíte, zase jsou toho dvě stránky ve wordu, a to bych mohl vzpomínat dál. A ani jste se nestihli dovědět, co všechno jsme okolo nábřeží Temže viděli. Ale myslím, že by vás to stejně příliš nebavilo, stejně jako nás by tenkrát až tak moc nebavilo sedět v autobuse, poslouchat naučený výklad v angličtině a pak jeho překlad do češtiny. Koneckonců, podívejte se na fotky.

Předchozí vyprávění z Londýna si můžete přečíst tady. | A tady vyprávění číslo jedna.

A nakonec ještě pár našich fotek:

 
  • Hanina

    Já chci prostě zpátky! 🙂
    článek úžasný, Davide, budu tě časem potřebovat:-)
    Děkuji!!!!

  • Verča

    Ahoj Davide a Tome. Musím říct, že tvé vyprávění mě opět přeneslo do Londýna a procházela jsem se s paní Zuzanou po městě a ona pořád vykládala a já nasávala atmosféru okořeněnou vyprávěním. Skoro se mi chce napsat, že bych byla pro uskutečnit ještě jednou společnou výpravu do Londýna – tentokrát za Zuzanou (Jirka Ježek promine…). Díky moc ještě jednou za společné zážitky z této nezapomenutelné výpravy! Moc všechny zdravím.

  • Kdybych Zuzanu nepoznal, jistě bych ji díky tomuhle textu poznat chtěl… Vše řečené je pravda pravdoucí! Kdybyste někdo jel do Londýna a sháněli jste opravdu kvalitní průvodkyni, určitě napište, rádi předáme kontakt… Jinak Davide, opět díky za krásný článek!