Města na Zlínsku pořád mají bariéry

Vozíčkáři, senioři i maminky s kočárky ve Zlínském kraji stále narážejí na bariéry ve městech. Nejlépe se jim pohybuje ve Zlíně, Kroměříži a Valašském Meziříčí. Na opačném konci skončil Vsetín.

Zlínské náměstí Míru | Ilustrační foto.

I když je devět z celkem jedenácti autobusů zajišťujících hromadnou dopravu ve Vsetíně nízkopodlažních, vozíčkář Lumír Vávra je většinou nevyužívá. „Zbytek města je totiž tak bariérový, že se městskou dopravou stejně nikam nedostanu,“ tvrdí Vávra.

Naproti tomu ve Zlíně a v Otrokovicích jsou nízkopodlažní zhruba dvě třetiny všech vozů a lidé s handicapem je využívají mnohem častěji.

„Důležité je, že jsou tady i bezbariérové zastávky i nástupy na chodníky. Poslední dobou se to hodně zlepšuje,“ potvrdila Marie Novotná, která se po Zlíně pohybuje s pomocí francouzské hole.

Jak se cestuje lidem s postižením ve Zlínském kraji, přesněji kolik mají k dispozici nízkopodlažních spojů, zjišťoval celostátní průzkum Místo pro život. Ten zkoumá osm oblastí života, včetně sociálních služeb.

A právě v této kolonce se skrývá i údaj o nízkopodlažních vozech. V porovnání celkového počtu spojů a těch, na kterých jsou nízkopodlažní vozy, skončil kraj na 12. ze 14. míst.

Nové vozy už jsou jen nízkopodlažní

Nízkopodlažní autobus | Ilustrační foto.

Z celkem 2 630 spojů, které v něm jezdí, se pohodlně nastupuje jen do 902, tedy přibližně do třetiny. Pro srovnání třeba v Královéhradeckém kraji, kde jezdí podobný počet spojů – 2 674 – je nízkopodlažních téměř 95 procent z nich.

Přesto si lidé ve Zlínském kraji stěžují méně, než by se čekalo. Spíše nebo rozhodně nespokojených je s těmito čísly 51 procent z 1 400 lidí, kterých se průzkumníci ptali. Zbylých 49 procent je úplně nebo převážně spokojeno.

Skutečností je, že situace se zlepšuje, například ve Zlíně teď právě nakupují další várku vozů, do kterých pohodlněji nastoupí nejen invalidé, ale i starší lidé nebo maminky s kočárky.

A stejný trend hlásí i další města. Třeba v Kroměříži jezdí po městě osm autobusů, z toho sedm je bez schodů.

„Je to velká výhoda. Důležité je ale i to, že většina města je už také bez bariér. Centrum úplně a sídliště, která senyníopravovala, také. Snad ještě na Slovanu se na úpravy čeká,“ potvrdila Mariana Lehkoživová z tamního Svazu tělesně postižených.

Nejvíc bariér hlásí vozíčkáři ze Vsetína

Náměstí Svobody Vsetín | Ilustrační foto.Nízkopodlažní vozy nasazují dopravní společnosti také na linkových spojích mezi jednotlivými městy.

„Když obnovujeme vozový park, tak už jen nízkopodlažními vozy nebo těmi, které mají přední a prostřední dveře na úrovni nízké podlahy,“ potvrdil ředitel ČSAD Vsetín Oldřich Holubář.

Z pohledu vozíčkářů je na tom z velkých měst Zlínského kraje nejhůř Vsetín. „Kdo chce žít samostatně, stěhuje se do Valašského Meziříčí, Rožnova pod Radhoštěm nebo do Zlína. Ve Vsetíně se bez asistence neobejdete,“ říká Vávra.

Jako příklad uvádí kromě chodníků třeba plošinu u pošty. Je uzamčená a klíč od ní mají uvnitř na poště. „Už dostat se k poště je problém a pak ještě musíte někoho požádat, aby sehnal pracovníka s klíčem,“ popsal Vávra.

Hlavní bariéry tam mají zmapované už od roku 2009. „Tehdy jsme dělali velkou studii, která potvrdila, že problémových míst je po městě dost,“ připustila místostarostka města Květoslava Othová.

„Plošinu u pošty nebo třeba přístup na úřad práce úplně ovlivnit nemůžeme. Ale co se týká chodníků, na tom už se postupně pracuje,“ dodala Othová.

Dobře invalidé hodnotí také Kroměříž a Zlín. Uherské Hradiště uvázlo někde na půli cesty. „Ani dobré, ani špatné. Je to zkrátka staré město a nástupy na chodníky jsou vysoké,“ reagoval Josef Balíček ze Svazu tělesně postižených.

Pošta nebo městský úřad mají výtahy, které může člověk obsluhovat sám. Největší problém zůstává pohyb městem. I ten by se však postiženým měl přizpůsobit díky naplánovaným bezbariérovým trasám.

Zdroj: iDnes.cz